Kdo je odpovědný za škodu způsobenou pádem stromu na sousední pozemek?

Soudy řešily spor o odškodnění v případě pádu stromu na sousední pozemek v Hradci Králové. Vlastník pozemku zažaloval město o náhradu škody, ale město se bránilo tím, že správu majetku zadalo jiné osobě. Tato situace je častá, kdy vlastníkem pozemku je obec nebo kraj, kteří pověří správou majetku jinou osobu.

Soudy řešily spor o odškodnění, kdy došlo v Hradci Králové k vyvrácení stromu ve středovém pruhu zeleně mezi dvěma komunikacemi, a ten pak spadl na přilehlou asfaltovou komunikaci a k ní přiléhající pozemek. Pádem stromu byl poškozen plot vlastníka pozemku. Vlastník pozemku zažaloval o náhradu škody ve výši 57 966 Kč za poškozený plot vlastníka pozemku, na kterém rostl spadlý strom, tedy statutární město. Představitelé města se ovšem k náhradě škody neměli, argumentovali tím, že správu pozemku město zadalo jiné osobě. To je velice častá situace, se kterou se můžete potkat, kdy vlastníkem pozemku je obec (město) či kraj, které pověřily správou majetku (pozemku, rostoucích dřevin čili zeleně) někoho jiného. Korporátní vlastníci zpravidla přenechávají správu svého majetku někomu jinému Územní samosprávné celky jako obec či kraj za tím účelem zřizují servisní (tzv. příspěvkové – to je pojem otázky jejich hospodaření a zdrojů) organizace. Není však vyloučeno, aby pověřily správou majetku (pozemku a na něm rostoucích dřevin, sekáním trávy atd.) i soukromý subjekt – správcovskou firmu –, třeba obchodní společnost, nebo podnikající fyzickou osobu. Podobně i soukromí vlastníci – třeba obchodní společnosti – pověřují v praxi správou svého majetku jiný soukromý subjekt. Například větší korporace pověří nějakou realitní firmu, která se nezabývá jen zprostředkováním prodeje, ale správou majetku. A když pak dojde ke škodě, třeba v důsledku pádu stromu na automobil, plot sousedního pozemku atp., stojí poškozený subjekt před otázkou, koho zažalovat o náhradu škody, pokud mu není poskytnuta dobrovolně. Museli jste někdy řešit škodu na domě, bytě či pozemku, kterou způsobil váš soused? Má žalovat vlastníka pozemku, nebo jeho správce? Popř. je-li pozemek pronajat, nájemce, nebo je-li přenechán bez úplaty, vypůjčitele? Když poškozený zažaluje někoho nesprávně, hrozí riziko, že se jeho nárok vůči skutečně odpovědné osobě promlčí, protože řízení před soudy trvá dlouho. Soukromé i veřejnoprávní korporace jsou vlastníky, ale zásadně se jim o majetek stará jiný subjekt – nasmlouvaný, nebo dokonce jimi zřízený Pomineme-li nějaké mimořádné situace nastalé třeba v důsledku meteorologických jevů, jako třeba tornádo apod., či dalších výjimečných skutečností, jako kupř. tzv. downburst. Takový výjimečný jev zde zmiňujeme, protože už byla autoritativně zodpovězena otázka, jak je to s odpovědností při pádu stromu na automobil při něm – psali jsme o tom v článku Jak je to s odpovědností provozovatele parkoviště za škodu na zaparkovaných vozidlech? Odpověď na otázku, koho žalovat o náhradu škody, odpovídá aktuální rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 25 Cdo 1034/2023 ze dne 25. 4. 2024. Jde o situaci, kdy vlastník věci – pozemku – pověří (nebo zřídí) k zabezpečení její údržby a oprav jiný subjekt. Když nejde o exces: věc se poškodila sama od sebe, třeba stářím, a pak poškodila i majetek někoho jiného Klíčové je ust. § 2937 odst. 1 věty první o. z., podle něhož způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled. Nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Zmiňované ustanovení občanského zákoníku upravuje povinnost k náhradě újmy v situaci, pro kterou je rozhodující víceméně samovolné působení věci, která je způsobilá vyvolat škodu a také ji způsobí. Jde o situaci, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání. Nejde tedy třeba o situaci, kdy by strom, který spadl, někdo navrtával, budoval na něm nějakou atrakci – ubytování, domeček pro děti, lezeckou dráhu, stezku korunami stromů apod. Co způsobilo pád stromu a škodu Ve sporu, který Nejvyšší soud řešil, způsobil škodu pád stromu. Příčinou pádu byl jeho náklon a asymetrická koruna převažující jej ve směru následného pádu. Škodu tedy způsobil strom z důvodu svých vlastností, a proto je na místě řešit otázky odpovědnosti podle ust. § 2937 o. z., hodnotí Nejvyšší soud. Strom byl součástí pozemku (dle ust. § 507 o. z.), jehož vlastníkem je…
Sdílet: