Nesnesitelná Světla Amortová: Tragický osud herečky a političky

Světla Amortová byla herečka, politička a divadelní pedagožka, která zažila mnoho těžkostí během svého života. Byla vězněna nacisty během druhé světové války a později se stala terčem nelidských pokusů v koncentračním táboře. Po válce se angažovala politicky, ale měla konflikty s řadou kolegů a kolegyň.

Světla Amortová se narodila do rodiny sochaře Vlastimila Amorta ml. a jeho ženy Boženy. Herectví nestudovala na žádné škole, pouze soukromě. I tak se z ní stala profesionálka. Během druhé světové války ale vyměnila své povolání za pomoc vlasti a zapojila se do odbojové činnosti. Kvůli tomu ale skončila na rok a půl v nacistickém žaláři. Po roce 1945 se začala velmi společensky angažovat. Stala se z ní funkcionářka Svazu československo-sovětského přátelství a poslankyně. Založila rovněž Svaz dramatických umělců. Za svou práci byla odměněna řády, tituly i vyznamenáními. Jejím manželem se stal herec Karel Beníško. Nacisté byli známí tím, že na svých vězních prováděli všemožné testy, které byly nehumánní, a hlavně velmi bolestivé. Bohužel jim neunikla ani Světla Amortová. Za odbojovou činnost byla poslána do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Tam na ní zkoušeli pokusy s umělým oplodněním, které jí do budoucna znemožnily mít děti. Dle pamětníků tak nakonec jedno dítě adoptovala. Nicméně dle herečky Antonie Hegerlíkové to v ní vyvolalo velkou zášť. Přitom jako členka odboje byla na druhou stranu v pravém slova smyslu hrdinka. Po válce se však začala řídit heslem: Předtím jsem trpěla já, teď budete vy. Měla tak podepsat žádost, aby její kolegyně Jiřina Štěpničková dostala trest smrti za pokus o emigraci v roce 1951. Tento dopis se ale zatím nenašel. Světla však neměla spor jen se Štěpničkovou, ale s řadou dalších herců. Kupříkladu Jaromír Hanzlík zažil, že když jel s kolegy na zájezd vlakem, všichni byli namačkaní v jednom kupé. Amortová naopak seděla sama ve vedlejším vagónu. Nikdo se s ní nechtěl bavit. Daniela Kolářová zase zavzpomínala, že Světle vadilo její manželství s Jiřím Ornestem. V šatně se jí prý zeptala, zda je sionistka. Kolářovou to nejprve zarazilo, pak ale odpověděla, že nevěděla, že strana respektuje Norimberské zákony. Amortová nejdříve ztuhla, pak opáčila, že je vtipná. Ladislav Županič zase zažil, jak v rozhlase ječela na své studenty. Ohradil se proto a sdělil jí, že takový přístup ničemu nepomůže. Chtěla mu na to něco šťavnatého odpovědět, jenomže jakmile otevřela ústa, vypadly jí umělé zuby. A to se opakovalo ještě při dalším pokusu. Musel tak stačit pouze zlý pohled. Zemřela v březnu roku 1985 ve věku 74 let.
Sdílet: