Putin se obrátil ve výrocích o mírových rozhovorech

Putin popřel své dřívější prohlášení o odmítnutí jednání o míru s Ukrajinou a tvrdí, že nikdy neodmítl dialog. Tato změna postoje vyvolává rozpaky a spekulace o skutečných záměrech Kremlu.

Putin navzdory nedávnému prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom, že jednání s Ukrajinou 'ztratila význam', znovu obrátil. Popřel, že by dialog o míru odmítal. To ale rozporují vyjádření i jeho samotného z poloviny srpna. Peskov před týdnem uvedl, že jednání s Ukrajinou 'ztratila na významu'. 'V médiích se objevuje mnoho zpráv o různé komunikaci mezi Ruskem a Ukrajinou, a ne všechny jsou ve skutečnosti pravdivé,' prohlásil podle serveru Ukrajinska pravda. O týden později však slova mluvčího ruské vlády shodil ze stolu samotný prezident Putin, který přitom ještě v polovině srpna zastával stejný postoj, jak je zaznamenáno i ve videu v úvodu článku. Šéf Kremlu pro ruskou státní tiskovou agenturu RIA Novosti v pondělí prohlásil, že Rusko jednání o míru nikdy neodmítalo. 'Ale je potřeba se vypořádat s bandity, kteří vstoupili do naší země,' dodal v narážce na ukrajinskou operaci v Kurské oblasti. Deník The Washington Post v srpnu informoval, že Ukrajina a Rusko měly vyslat diplomaty do Kataru, aby jednali o dohodě, která by vedla k zastavení útoků na energetickou infrastrukturu obou stran. K diskusi mezi zeměmi podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského skutečně došlo. Pouhý den po vyjádření Peskova se ale i on k mírovým jednáním vyjádřil skepticky. 'Od dnešního dne je nejen kompromis, ale i dialog s Putinem obecně prázdný, zbytečný. On nechce ukončit válku diplomatickou cestou. Chce, aby se Ukrajina vzdala téměř třetiny svého území,' uvedl. Navzdory značné materiální a lidské převaze Rusové zaznamenávají obrovské ztráty. Server Ukrajinská pravda podotýká, že Putina mohl k vyjádření o mírových jednáních posunout fakt, že se zemi po více než dekádě války a dvou a půl letech plnohodnotné invaze nepodařilo obsadit ani celou Doněckou a Luhanskou oblast, což bylo od začátku považováno za strategický úspěch nejnižšího významu. 'Jde o údajné mírové rozhovory, prostřednictvím kterých si chce Kreml ponechat všechna území, která nyní okupuje, přičemž pokračuje v terorizování Ukrajiny a zasahuje energetickou a civilní infrastrukturu a obytné budovy,' shrnuje novinářka serveru Iryna Balachuková. Putin se ve svých projevech a prohlášeních snaží z Ruska nadále dělat oběť, zatímco hledá podporu u Číny a Severní Koreje. Právě odsud Kreml kromě jiného vojenského vybavení kupuje rakety, které odpaluje na Ukrajinu. O potřebě mírových jednání se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině hovoří v posledních měsících stále častěji. Analytici připomínají, že v krátkodobém horizontu nelze očekávat zásadní průlom a válka se stává nevýhodnou už i pro Rusko, které nemůže z efektu válečné ekonomiky těžit věčně.
Sdílet: